Obecně se udává, že optimální věk pro otěhotnění je mezi dvacátým a třicátým rokem, ale ve skutečnosti žádná záruka na otěhotnění neexistuje a už vůbec ne po třicítce. Podle posledních údajů průměrný věk matek prvorodiček stále roste. Ještě počátkem 90. let bylo průměrné stáří 26 roků. Aktuálně je to 29. rok života, ve kterém se většina žen stává matkami.

Vyšší věk = nižší plodnost

Plodnost žen po třicítce klesá o hrozivých 20 %. Další významný skok nastává u žen kolem 35. roku, kdy se plodnost snižuje asi na polovinu. Velkou roli hraje také životní styl. Obecně se dá říci, že i 25letá žena, která nepečuje o svou životosprávu a tělo může mít s početím větší problém, než 35letá, která na sebe dbá.

Stárnutí vajíček a další změny

To, že má žena pravidelnou menstruaci neznamená, že otěhotní stejně snadno ve 20ti i ve 40ti. S věkem vajíčka ve vaječnících přirozeně stárnou a snižuje se jejich množství. Zhoršená je také schopnost oplozeného vajíčka zahnízdit se v děloze. Různé změny, které se odehrávají v pohlavních buňkách, vedou ke zvýšenému výskytu vrozených chromozomálních vad, jako je například Downův syndrom. S vyšším věkem také roste množství samovolných potratů. Mnoho žen, které odkládají své těhotenství, se spoléhá na umělé oplodnění. Nutno však říci, že u žen vyššího věku jsou metody asistované reprodukce o něco méně úspěšné než u žen mladších.

Vliv nemocí na plodnost

Kromě dědičné výbavy zárodečných buněk ovlivňuje plodnost řada nejrůznějších zdravotních problémů, které souvisí s věkem. Jedná se o gynekologická onemocnění, například je vyšší výskyt děložních myomů, endometriózy nebo zánětů v malé pánvi. Jsou ale také častější choroby štítné žlázy, kardiovaskulární nemoci nebo obezita. Proto odborníci doporučují dbát při plánování rodičovství na aktivní prevenci nemocí a zdravý životní styl.