Ahoj, mám takové dilema a doufám, že tady najdu podobné zkušenosti. Mám dvě děti, 6 měsíců a holčičku 2,5 roku. Už od první rodičovské jsem z domova pracovala na poloviční úvazek, měla jsem fungující babičku, takže to celkem nebyl problém. Teď mi skončila MD a musím začít zase pracovat, není to z nudy nebo z kariérních ambicí, ale žijeme v Praze, náklady vysoké + nějaké resty z minulosti, takže si nemůžeme dovolit žít jen z jednoho platu a rodičovské. Se dvěma dětmi je to už všechno ale mnohem komplikovanější, navíc hlídací babička má teď dost starostí sama se sebou kvůli zdravotním problémům, takže na ní nemůžu spoléhat. Rozhodli jsme se, že zkusíme dát starší dceru do soukromé školky, nejen kvůli času, ale aby se naučila fungovat v kolektivu, osamostatnila se a měla aktivitu, hlavně přes tu zimu. Zatím tam byla třikrát a nějaké velké nadšení se nekonalo, pofňukávala tam, ale vyloženě nějaké hysterické scény nedělala. Mají tam jen málo dětí, hodně se dceři věnují, pomáhají jí se záchodem, s jídlem atd, takže péči opravdu má. Ale jak píšu, že by se jí tam vyloženě líbilo a těšila se tam to teda ne. Bavili jsme se o tom s učitelkou a ta mi řekla, že by jí samozřejmě pomohlo, kdyby mohla chodit každý den, že by si zvykla a nebyl to pro ní pak zas takový šok, když má několikadenní pauzu. Udělali mi dobrou cenu, když bude chodit každé dopoledne cca od 8 do 12.30 a jsem z toho nadšená, protože budu mít víc času na práci a vyšší výdělek mi pokryje náklady na školku. Ale pořád ve mně samozřejmě hlodá pochybnost, jestli to není moc kruté jí dávat do školky denně, když ještě ani není ve školkovém věku. Mám strach abych jí nějak netraumatizovala, už teď po třech návštěvách se mi zdá, že se venku nějak straní dětí. Na druhou stranu jsou to jen 4 hodiny denně, pohraje si, naobědvá se a já pro ní zase přijedu. Má možnost zvyknout si na kolektiv dětí a režim v příjemném komorním prostředí soukromé školky, kde se těm prckům opravdu věnují. Nevím, jsem rozhodnutá to alespoň zkusit, ale nevím, kde bude ta hranice kdy si ještě nezvykla a kdy už je nějaký problém. Mám strach, abych v ní něco nezlomila, nezměnila její povahu k horšímu, nebo vztah k ostatním dětem. Můžete mi napsat svou zkušenost s podobnou situací? Myslíte si, že by jí opravdu každodenní docházka mohla uškodit? Nebo si zbytečně dělám starosti?

Ivana

Ahoj.

Být tebou, tak s tím nedělám zbytečné starosti. Přecejen má jen půlrok před normálním věkem do školky a nemyslím si, že by jí to mělo působit trauma. Podle mě jde jen o zvyk. V zahraničí chodí do práce téměř po porodu a všichni považují za samozřejmé, že jsou děti někde v jeslích. V Čechách se to moc řeší.

Dana

Ano denne je to lepsi! Zvykne si na rad. Syn taky nejak extra rad ze zacatku nechodil, ale vzdy kdyz byl tyden nebo dva v kuse, tak bylo vse ok, prisla delsi nemoc, byl doma, a zase jsme byli na zacatku. Deti si udelaji partu a kdo tam neni denne ten se spatne chyta.

Ahoj.

Moje dcera začala chodit do školky a ještě jí nebylo ani 2,5. Nejdřív chodila na hodinu denně, asi po týdnu začala chodit na celé dopoledne a po 4 měsících i odpoledne. Tohle mk zafungovalo úplně parádně. Do školky se pak těšila a kolikrát i nechtěla domů, že si chce ještě hrát. :)

Ája

Děkuji za názory. Mě teďka spíš znervózňuje, že se jí tam zatím nechce, když jsem jí řekla, že zítra půjdeme, tak plakala a byla smutná. Asi je to i normální, ale nevím do jaké míry potom nějakou nevůli chodit mám považovat za normální a co už může být příznak nějakého traumatu.

Ivana

A jak dlouho tam chodí?

Ája

Teď byla první týden.

Ivana

Jeee, to je ještě brzo na nějaké závěry. :) To si zvykne, toho bych se nebála. :)

Ája

Podle mě je ve 2,5 letech je na školku akorát. Ale po pár návštěvách je to stále ještě nové. Zkus jí vyprávět, že školka je super, že tam jsou kamarádi, nové hračky. Jednoduše jí pozitivně naladit na nový den ve školce. Nevykládat jí to jako povinnost nebo nutnost. :)

Ahoj, já bych se toho taky nebála. Doufám, že mi vezmou syna ve 2,5 letech. Maminky to berou hůř než dítka. Překonáte to a bude pohoda.

Ahoj,

Podle mě je po týdnu ještě brzo na hodnocení. Ale chápu, že to chceš řešit raději včas, než aby si něco podcenila. :) Ona se srovná, jen to chce ten pozitivní přístup a vydržet. :)

Klára